Návrh na pojmenování nového prvku zní kopernicium.
Vladimír Wagner
V polovině léta proběhla na
Matematicko fyzikální fakultě University Karlovy v Praze konference SPIN
2009. Jedná se o pravidelnou každoroční konferenci věnovanou symetriím a
podstatě momentu hybnosti (spinu) ve světě jader a částic. K některým
zajímavým tématům, o kterých se tam mluvilo, se možná vrátím někdy později.
V tomto článku bych se soustředil na téma produkce těch nejtěžších
atomových jader, které bylo trochu mimo hlavní proud této konference. Ve své
přednášce se mu věnoval Kosuka Morita, jaderný fyzik z japonské laboratoře
supertěžkých prvků výzkumné organizace RIKEN. Tato laboratoř je významným
pracovištěm, které jsem zmiňoval v podrobném článku o studiu velmi
těžkých prvků. Podílela se na potvrzení existence prvku s protonovým
číslem
Vedoucí Laboratoře supertěžkých prvků
výzkumné organizace RIKEN Kosuka Morita (zdroj RIKEN)
Novinky z Darmstadtu
Jak už jsem informoval v předchozím článku, byla priorita v objevu prvku 112 přisouzena týmu z německého pracoviště GSI Darmstadt vedenému Sigurdem Hofmannem. Tomuto týmu přísluší i čest nový prvek pojmenovat. V polovině července se tak svět dozvěděl návrh na toto pojmenování. Pokud bude schválen, bude název prvku 112 Copernicium (česky asi kopernicium) a značka tohoto prvku bude Cp. Název je oslavou světoznámého polského astronoma Mikuláše Koperníka (1473-1543), který je autorem heliocentrické soustavy.
Možná je zajímavé si přečíst i zdůvodnění, které pro pojmenování fyzikové z GSI Darmstadt předložili. „Svým návrhem chceme uctít vědce, astronoma, který žil v období přechodu mezi středověkem a moderními časy. Narodil se 19. února 1473 v Toruni v Polsku a zemřel 24. května 1543 ve Fromborku (Frauenburg). Jeho práce měla mimořádný dopad na politické a filosofické myšlení lidí a pokrok moderní vědy založený na experimentálních výsledcích.“
Rekonstrukce tváře Mikuláše Koperníka, vytvořená na základě ostatků
nalezených ve fromborské katedrále (zdroj astro.cz)
Izotop prvku kopernicia s hmotnostním číslem 277, jehož dva kousky se podařilo připravit v GSI, má dobu života pouze 0,5 ms. Rozpadá se rychle sérií rozpadů alfa a končí u známého izotopu jádra fermia, které se spontánně štěpí. Dva další kousky byly získány právě fyziky z japonské organizace RIKEN. Všechny čtyři pozorované rozpadové řady jsou ve velmi dobré shodě a i váha tohoto faktu přispěla k rozhodnutí o uznání produkce tohoto prvku. Tento izotop kopernicia byl připraven pomocí studené fúze. Jiné izotopy byly připraveny pomocí horké fúze a mají díky tomu jiný poměr mezi počtem protonů a neutronů a delší dobu života. Například u kopernicia 285 je v řádu desítek sekund. Pro jiné izotopy by mohla být ještě delší, až minutová.
Jeden z případů
rozpadu jádra izotopu kopernicia 277 vyprodukovaného v GSI Darmstadt
(zdroj GSI Darmstadt).
V předchozím článku jsem
vysvětlil rozdíl mezi studenou a horkou fúzí a důvod, proč je prvek 113 blízko
limitě dosažitelné touto metodou. Ve zmíněné japonské skupině organizace RIKEN
se sice chystají získat prvek 114 studenou fúzí, ale pokud se to podaří, bude
to dlouhou dobu ten nejtěžší, získaný touto metodou. Proto se i vědci
v německé laboratoři GSI Darmstadt přesouvají k experimentům metodou
horké fúze. A právě v červnu letošního roku se jim tak podařilo vytvořit
touto metodou nejtěžší prvek získaný v této laboratoři. Využili nové zařízení TASCA (TransActinide
Separator and Chemistry Aparatus). Získali dva izotopy prvku 114
s hmotnostním číslem
Skupina pracující na zařízení TASCA v GSI Darmstadt (zdroj GSI
Darmstadt).
Současný stav Mendělejevovy periodické tabulky prvků (zdroj GSI
Darmstadt).
V Řeži 3. srpna 2009
