První pohled dovnitř primárního kontejmentu reaktoru ve Fukušimě
Vladimír Wagner
Ppracovníkům v elektrárně Fukušima I se podařilo vyvrtat do
primárního kontejmentu druhého reaktoru úzký otvor a ve čtvrtek 19. ledna 2012
se podívali pomocí průmyslového endoskopu dovnitř. Je to další krok
k poznání stavu vnitřní části reaktoru a přípravy jeho budoucí likvidace.
Velice důležitou
podmínkou přípravy reálných podkladů pro vypracování plánu na likvidaci
zničených reaktorů ve Fukušimě I je získání informací o tom, jak to vypadá
uvnitř primárního kontejnmentu a reaktorové nádoby. Je třeba zjistit jak vysoké
je poškození aktivní zóny, kde se nachází roztavené části paliva, jaké je
poškození tlakové nádoby reaktoru a zda se roztavené palivo dostalo až do
primárního kontejnmentu. Stav je třeba postupně prozkoumat u všech tří
reaktorů, které v době havárie obsahovaly palivo a byly zničeny.
Informace
z endoskopu
První průzkum se
provádí pomocí průmyslového endoskopu, který obsahuje kameru propojenou
s tenkým optickým vláknem pro nahlédnutí do nitra kontejnmentu a
termočlánek pro určování teploty uvnitř něho. Endoskop se do kontejnmentu
zavede pomocí úzkého otvoru vyvrtaného do stěny kontejnmentu. Průměr otvoru je
něco víc než
Pro nahlédnutí do nitra
primárního kontejnmentu se využívá průmyslový endoskop (zdroj TEPCO).
Využití endoskopu se
nejprve vyzkoušelo na pátém reaktoru. Bylo potřeba aby se týmy, které budou
vrtat díru, zavádět endoskop a provádět všechny potřebné práce, byly dokonale
sehrané. Práce se totiž provádějí ve velmi silně radioaktivním prostředí a bylo
je třeba zkracovat na co nevyšší míru.
I
díky přípravnému nácviku se v úterý deseti týmům po čtyřech členech, které
se postupně střídaly, podařilo vyvrtat potřebnou díru. Přitom nikdo neobdržel
dávku přesahující 3 mSv. Ve čtvrtek se uskutečnilo úspěšně zavedení endoskopu do druhého reaktoru. Bohužel však viditelnost
uvnitř kontejnmentu nebylo dobrá a proto
nebyly vidět detaily, které se očekávaly. Důvodem byla vysoká vlhkost uvnitř
primárního kontejnmentu a pravděpodobně i velmi vysoká radioaktivita. Nebylo
tak možné dohlédnout na hladinu vody uvnitř kontejnmentu a vidět detaily
v jeho dolní části. Přesto se však zjistila řada zajímavých informaci.
V blízkosti místa zavedení endoskopu byly vidět systémy trubek, kabelů a
jejich nosných konstrukcí, které vypadají nepoškozeně. Přesná identifikace
dalších konstrukčních systémů se bude z nepříliš kvalitních videí a
fotografií zjišťovat. Jsou však vidět i konstrukce, které jsou ve výšce
Obrázek
vnitřku kontejnmentu pátého reaktoru získaný při testu využití endoskopu (zdroj
TESCO).
Velmi důležitý byl
výsledek měření teploty uvnitř primárního kontejnmentu pomocí termočlánku
zavedeného dovnitř spolu s endoskopem. Změřená hodnota byla 44,7oC
a plně potvrdila měření prováděná původním systémem teplotních čidel.
Odstranily se tak pochybnosti o jejich kalibraci a funkčnosti v průběhu
havárie a nyní. Je to velmi důležitá indicie, že nejen u druhého reaktoru se
lze na informace o teplotě reaktorové nádoby a vnitřku primárního kontejnmentu
spolehnout.
Trubky
a kabely pozorované endoskopem uvnitř druhého reaktoru (zdroj TEPCO).
Další
pokrok v areálu elektrárny
Jak už se psalo
v předchozích částech cyklu o Fukušimě (zde,
zde a zde spolu s odkazy),
pracují už u všech reaktorů systémy kontroly atmosféry uvnitř primárních
kontejnmentů a reaktorových nádob. Úkolem je zajistit atmosférický tlak, který
umožňuje účinně zabránit unikání radioaktivity ven z kontejnmentu. Zároveň
umožňuje kontrolovat složení plynů uvnitř, doplňovat efektivně obsah dusíku a
dekontaminovat tuto atmosféru.
Také
u bazénů s vyhořelým palivem je vidět stálý pokrok. Jak se psalo
v předchozích článcích, do bazénu prvního reaktoru se mořská voda nestříkala,
takže odsolování nepotřebuje. U dalších bazénů však je třeba vodu odsolit.
Nejdříve však musí proběhnout její dekontaminace. Ta už se dokončila
v bazénech bloků dvě a čtyři. U čtvrtého už je odsolování téměř dokončeno
a u druhého už úspěšně také probíhá. U třetího blok se voda v bazénu
intenzivně dekontaminuje, aby mohlo začít co nejdříve odsolování.
Pohled endoskopem do primárního
kontejnmentu druhého reaktoru. Nalevo je vnitřní kovová stěna kontejnmentu
(zdroj TEPCO).
V letošním
roce se předpokládá odklizení trosek a vyčištění čtvrté budovy tak, aby se mohl
zahájit odvoz palivových článků. To by měl být první krok při vyklízení bazénů
vyhořelého paliva. Velice intenzivně se bude provádět dekontaminace nižších
pater budov prvního až třetího reaktoru, aby se dalo přikročit ke kontrole
a opravám primárních kontejnmentů. Plánuje se také úprava systému pro
manipulaci a dekontaminaci vody z reaktorů. Jeho současná délka okolo čtyř
kilometrů by se měla postupně zkrátit na polovinu, aby se zmenšilo riziko úniků
radioaktivní vody. Zároveň se dělá důkladná prohlídka různých podzemních
prostor a hledají se místa, kam se dostala radioaktivní voda. Jednak se tak
hledají místa možných úniků vody a také
se pak může tato voda odčerpat a dekontaminovat. Další plánovaný postup
likvidace zničených bloků byl popsán v předchozím článku.
Díky
celkovému zlepšení pracovních, bezpečnostních i dozimetrických podmínek
v elektrárně bylo možné snížit už v listopadu hranici pro povolenou dávku
u pracovníků z hodnoty 250 mSv, vyhlášené v extrémních havarijních
podmínkách, na hodnotu 100 mSv. I ta se však už nyní bude dosahovat jen velmi
výjimečně. Začátkem ledna byl zároveň v areálu elektrárny odvolán
výjimečný stav, který tam byl vyhlášen po cunami. Postupné čištění a úpravu
podmínek v elektrárně ukazují fotografie jednotlivých objektů. Může se tak
přistoupit k pracím, které nejsou bezprostředně nutné. V prosinci se
provedla pečlivá kontrola celého systému turbín čtvrtého bloku, aby se
zjistilo, zda a jaká poškození byla u nich způsobena přímo při zemětřesení.
Nenašla se žádná poškození, která by znamenala rizika pro provoz turbíny. Je to
důležitá informace pro posouzení odolnosti turbín při tak extrémně silných
zemětřeseních i u dalších velkých tepelných elektráren..
Další záběr vnitřního zařízení
v primárním kontejnmentu druhého reaktoru zobrazený endoskopem (zdroj
TEPCO)
Dekontaminační
úsilí
Intenzivně pokračuje
příprava dekontaminace zakázané zóny. Vláda usilovně vyjednává z místními
samosprávami možnosti, kam umístit přechodná úložiště radioaktivního odpadu
shromážděného při dekontaminačních pracích. Navrhuje oblasti v silně
kontaminovaných oblastech, kde bude nutné dlouhodobé dekontaminační úsilí. Ukazuje se, že jednání budou ještě složitá. Je
však třeba všechny práce na dekontaminaci dělat s podporou místních
komunit.
Postupně
se obnovuje infrastruktura v zóně mezi
Začátkem
ledna bylo za přítomnosti ministra životního prostředí ve Fukušimě otevřeno
centrum pro řízení dekontaminačních prací. Ty by se měly v plné intenzitě
začít rozbíhat v zakázané zóně i mimo ni koncem ledna. Předpokládá se, že
do dubna by mělo mít koordinační středisko přes 200 pracovníků.
Kontrola nízkotlaké turbíny
čtvrtého bloku (zdroj TEPCO).
Firma
Toshiba vyvinula mobilní dekontaminační zařízení, které by mělo čistit v
zamořených oblastech vodu. Po vyřešení všech technických a právních podmínek by
se mohla tato zařízení vydat do kontaminovaných oblastí. Efektivní
dekontaminaci by měl pomoci i výzkum v této oblasti. Předpokládá se, že by
při obnově a rekonstrukci mohlo pomoci i mezinárodní centrum pro výzkum
v oblasti jaderné bezpečnosti, likvidací jaderných havárií, dekontaminačních
prací a lékařském sledování i prevence následků nízkých dávek radiace, které
plánuje vláda v perfektuře Fukušima postupně vybudovat.
Pozitivní
je i to, že turisté z jiných částí Japonska nezanevřeli na lyžařské terény
v horských oblastech v tomto regionu. Ty sice kromě sněhových
podmínek sledují a vyhlašují i informace o dozimetrické situaci, ale mají
dostatek lyžařů. Pomůže to ekonomické situaci tohoto regionu i celkové
společenské situaci v něm.
Odklízení trosek v okolí
budov třetího a čtvrtého reaktoru (zdroj TEPCO).
Uvolňují
se i podmínky pro vstup do zakázané zóny. Toho využily i organizace pro ochranu
zvířat a zorganizovali spolu s majiteli vyhledání a záchranu některých
domácích zvířat, která stále zůstávala v zakázané oblasti. Ke svým
majitelům se vrátilo 332 psů a koček. O vyhledání dalších se uvažuje.
Zlepšují
se možnosti pro sledování radioaktivity v životním prostředí. Řada obchodů
umisťuje u pokladen zařízení, na kterém mohou nakupující testovat, zda
v nakoupených potravinách není kontaminace. Jak už bylo zmíněno, mají děti
dozimetry. Díky tomu byl objeven i případ, kdy se při stavbě nového obydlí
použilo kontaminované kamenivo, které bylo odvezeno z lomu v zakázané
zóně těsně před jejím úplným uzavřením. Dítě, které se do něj nastěhovalo pak
měl zvýšenou hodnotu dávky zjištěnou dozimetrem. Měřený dávkový příkon v prvním
patře budovy byl okolo jednoho mikrosievertu za hodinu.
Odklízení trosek z horní
části třetí reaktorové budovy Jaderné elektrárny Fukušima I (zdroj TEPCO).
Firma
TEPCO vyplatila v rámci postupného odškodňování perfektuře Fukušima 332
milionů dolarů. Tato suma je určena na financování celotělových počítačů a
dalších programů dozimetrického a zdravotního sledování. Předpokládá se
například komplexní sledování mateřského mléka maminek s této perfektury a
jejich dětí.
Pokračuje
uveřejňování výsledků dozimetrického sledování obyvatel v perfektuře
Fukušima. Střední hodnota dávky, kterou obdrželo 36 767 sledovaných
obyvatel Fukušimy během tří posledních měsíců roku byla 0,26 mSv.
Z nich pouze 110 obdrželo dávku
větší než jeden milisievert. Pouze deset obyvatel z těchto pak obdrželo
dávku mezi 1,8 mSv a 2,7 mSv. Z nich ovšem osm zapomnělo dozimetr delší
dobu venku nebo nechalo projít rentgenovým zařízením při kontrole zavazadla na
letišti, což bylo patrně důvodem vyšší naměřené dávky. Naměřené dávky však
neznamenají žádné zdravotní riziko.
Pohled na první a druhý blok
Jaderné elektrárny Fukušima I (zdroj TEPCO).
Jaderná
energetika v Japonsku
Jak bylo popsáno v nedávném
přehledu vývoje jaderné energetiky v roce 2011, pokračuje vypínání
reaktorů v Japonsku. Z 54 jich už pracuje pouze pět. Ovšem
s nárůstem deficitu elektrické energie a jejímu zdražení zvýšenou
spotřebou dovážených fosilních paliv se zvyšuje snaha o jejich opětné spuštění.
Elektrárenské společnosti jsou nuceny vyzývat k maximálním úsporám
elektřiny a postupně přistupovat i k jejímu zdražování jak pro průmysl tak pro
obyvatele.
Likvidace trosek a čištění horní
části budovy čtvrtého reaktoru (zdroj TEPCO).
Postupně
probíhají stress testy jednotlivých bloků. Také společnost TEPCO poslala první
z nich, týkající se prvního a sedmého reaktoru v Jaderné elektrárně
Kashiwazaki Kariwa. Do začátku ledna byly vládě zaslány podklady stress testů u
čtrnácti jaderných reaktorů. Vláda se zatím vyjádřila pouze ke stress testům
dvojice reaktorů Jaderné elektrárny Ohi v perfektuře Fukui. Stress testy
schválila. I tak však je otevřenou otázkou, jestli budou tyto reaktory
v dohledné době spuštěny.
Samospráva perfektury se k této otázce vyjadřuje zatím negativně.
Pokračuje také budování nového úřadu pro jadernou bezpečnost. Ten už nebude spadat pod ministerstvo průmyslu ale pod ministerstvo životního prostředí. Bude tak daleko nezávislejší na provozovatelích jaderných elektráren. Až dosud vláda neomezovala striktně zákonem dobu provozu jaderných elektráren. Nyní chce omezit maximální dobu provozu na 40 let s tím, že případné další prodloužení bude povolováno po detailním rozboru a přísné kontrole. Jsou to důležité kroky pro obnovu důvěry v japonskou jadernou energetiku.
Pohled
na vnitřní zařízení pojízdné dekontaminační buňky firmy Toshiba (zdroj Toshiba).
V Řeži 20. 1. 2012
