Jak to je s obnovenou štěpnou reakcí ve Fukušimě I.

 

Vladimír Wagner

 

V minulém týdnu proběhla světovým i českým denním tiskem zpráva, že se v elektrárně Fukušima I objevily radioaktivní izotopy xenonu, které mají krátkou dobu života. To by mohlo znamenat, že se tam opět rozběhla štěpná reakce. Jelikož se v mediích po uveřejnění takových senzačních zpráv už neobjevuje vysvětlení skutečného stavu věcí, je dobré se o ně pokusit. Zároveň se podíváme, jak se vyvíjí situace v elektrárně a jejím okolí.  

 

 

Filtrační jednotka, která čistí plyny uvnitř primárního kontejnmentu od radioaktivních izotopů (zdroj TEPCO).

 

V minulém přehledu bylo popsáno snížení teploty u všech reaktorů na hodnoty menší než je bod varu vody. Tuto teplotu, která se měří v několika místech u každé reaktorové nádoby, se dařilo dále snižovat. Nyní je tak u prvního reaktoru pod 50oC, u dalších dvou je pak ve většině případů blízká 70oC. Nejdůležitější však je, že hodnoty teplot mají stabilní či dokonce spíše klesající tendenci při konstantním objemu chladící vody. Stabilní je také tlak uvnitř všech primární kontejnmentů a tlakových nádob reaktorů. Stálé zlepšování podmínek v budovách reaktorů umožňuje rozšiřování práce na řadě důležitých zařízení v nich.

V průběhu října začala instalace ventilačního systému, který umožňuje kontrolovat a čistit atmosféru uvnitř primárního kontejnmentu. Hlavním úkolem tohoto systému je kontrola složení atmosféry, podílu různých plynných složek a radioaktivity, která je zde velmi vysoká. Zároveň systém umožňuje filtraci a dekontaminaci této atmosféry. Efektivita filtrační jednotky dosahuje až 99 % a navíc může jí může vzduch procházet opakovaně. Snížení úrovně radiace v primárním kontejnmentu je nutnou podmínkou pro to, aby se tam mohlo pracovat na umístění měřících zařízení, které by zjistily přesný stav reaktorové nádoby a paliva i polohu jeho roztavené části.

Instalace popsaného zařízení začala na všech reaktorech a jako první byla dokončena u druhého reaktoru. Umožnila měřit pohyb a množství dusíku, který se pumpuje z důvodů zabránění možnosti vzniku vodíkového výbuchu. Díky přesné znalosti jeho množství a toku, lze regulovat jeho dodávky. Během filtrace radioaktivních plynů z primárního kontejnmentu bylo možné měřit aktivitu a přítomnost jednotlivých radioizotopů. Při těchto měřeních se zjistily i radioaktivní izotopy xenonu s počtem nukleonů 133 a 135.

 

 

Tepelné výměníky, které jsou součástí systému, který filtruje vzduch z primárního kontejnmentu (zdroj TEPCO)

 

Spontánní štěpení transuranů

 

A právě na tomto objevu byla založena zmíněná vlna zájmu o Fukušimu I v médiích. Tyto izotopy mají poločas rozpadu 5,2 dne (133Xe) a 9 hodin (135Xe), takže musely být produkovány v současné době. Jejich zdrojem je právě štěpení. Ovšem nemusí jít o známku, že by se v nějakém místě v reaktoru rozbíhala znovu štěpná řetězová reakce. Při práci reaktoru vznikají v palivu záchytem neutronů  uranem 238 transurany. Některé z nich se mohou rozpadat i samovolným štěpením. Jedná se zvláště o izotopy curia (například 242 a 244). Většinou je samovolné štěpení jen malou příměsí  k rozpadu alfa, který dominuje. I tak však změřené množství izotopů xenonu dokáže samovolné štěpení transuranů nahromaděných v palivu během provozu reaktorů plně vysvětlit. Zjištění xenonu je tak přirozené a v odpovídajícím množství se vyskytuje v každém odstaveném reaktoru. I tak se však po zjištění jeho přítomnosti začal preventivně do chladící vody přidávat bór, který intenzivně pohlcuje neutrony.

 

Další práce v areálu elektrárny

 

V minulém přehledu se na řadě fotografií dokumentovala dostavba ochranné obálky nahrazující zničenou horní část budovy prvního reaktoru. Nyní je už budova dokončena a instalováno i filtrační zařízení, které zabraňuje únikům radioaktivity ven. Je to velmi důležitý stupeň cesty k tomu, aby se úplně přestala z areálu elektrárny dostávat radioaktivita do okolí. Pokračuje příprava na stavbu podobných ochranných obálek i u reaktoru tři a čtyři. S jejich výstavbou se však začne nejspíše až v příštím roce. Práce s těžkými jeřáby, které se při těchto pracích používají,  nese svá rizika. Nedávno se při demontáži jednoho z nich uvolnilo těžké ocelové lano a spadlo na dva dělníky. Je vidět, že ani zde se nelze úplně vyhnout pracovním úrazům.

 

 

Situace při nehodě, která vznikla při demontáži velkého jeřábu (zdroj TEPCO)

 

Velmi intenzivně probíhá čerpaní, čištění a dekontaminace radioaktivní vody, která se nahromadila v různých místech elektrárny. Kromě odstranění radioaktivity a nečistot se také odsoluje. Využívá se hlavně k chlazení reaktorů, ale i k jiným účelům. Její část se pak skladuje ve vyhrazených nádržích. Daří se tak postupně odstraňovat vodu, která se během cunami a následného havarijního chlazení reaktorů v areálu elektrárny nahromadila. Jelikož se jí však nahromadilo velké množství, bude její odčerpávání a čištění trvat ještě řadu měsíců.

Jak už bylo zmíněno v předchozím článku, začala se voda získaná při čištění budov reaktorů pět a šest využívat ke kropení některých míst v areálu elektrárny. Důvodem bylo, aby se při jejich vysušení nezvedal větrem prach a neroznášela se radioaktivita do okolí. Zhruba se na kropení spotřebuje sedmdesát tun této vody denně. Vyčištěná voda splňuje zdravotní limity vyžadované pro vodu, ve které je možno se koupat. Při tiskové konferenci novináři vyzvali poslance Yasuhiro Sonodu, aby prokázal nezávadnost této vody tím, že se ji napije, tak vypil celou sklenici. Upřesnil pak, že nepovažuje toto vypití za důkaz nezávadnosti této vody. Důležité je, že nezávadnost ukazují měření, která testují její parametry.

Jak již bylo zmíněno, je ještě v řadě míst značné množství radioaktivní vody. S příchodem zimy nastanou změny teplot a průvan v různých budovách elektrárny, kde se tato voda nachází. Ten by mohl radioaktivní aerosoly vynášet ven z budov a do okolí elektrárny. Proto se provádí provizorní utěsňování některých nepotřebných vstupů a otvorů vedoucích do prostor, kde se tato voda nachází. Jedná se hlavně o turbínové haly. Na pár příkladech fotografií je vidět, jak vypadala situace před a po utěsnění. I to přispěje k dalšímu snížení úniků radioaktivity z areálu elektrárny.

V současnosti pracuje na likvidaci následků havárie zhruba 3 000 pracovníků. Postup prací se zdá být dostatečně rychlý na to, aby se začátkem příštího roku mohly splnit podmínky pro návrat obyvatel do oblastí zakázané zóny bližší než 20 km k elektrárně, kde to dozimetrická situace dovolí.

 

 

Dokončená nová horní část reaktorové budovy (zdroj TEPCO).

 

Okolí elektrárny

 

Pokračuje návrat evakuovaných do oblastí ve vzdálenosti od elektrárny větší než 20 km. Probíhají zde na mnoha oblastech dekontaminační práce. V polovině října začalo dlouhodobé úsilí ve městě Fukušima, kde se plánuje dekontaminovat 110 000 domů, veřejné budovy, ulice, zahrady a parky. Předpokládá se i pomoc obyvatel a dobrovolníků. Práce by měly pokračovat několik měsíců. Už v minulém článku byl zmíněn zajímavý dopad toho, že si lidé pořizují dozimetry, aby kontrolovaly úroveň radiace, která je důsledkem havárie v Fukušimě I. Nacházejí místa se zvýšenou radiací, která však nejsou důsledkem havárie. Nedávno se objevily další dva případy, za kterými bylo opět radium 226 využívané hlavně v lékařství. Jeden z nich byl v supermarketu Hachimanyarna v Setagaya.

Důležitá je pokračující stále podrobnější kontrola potravin, které pocházejí ze zasažených oblastí. Zvláště se jedná o rýži, čaj, houby, maso, mléko a produkty z nich. Překročení nastavených limit se objevuje výjimečně a tak se zodpovědné orgány rozhodly tyto limity ještě zpřísnit.

Probíhá také řada zdravotních a dozimetrických testů zejména u dětí. Nedávno provedla nezávislá firma kontrolu moči u 1500 dětí předškolního věku na přítomnost cesia 137. U zhruba sedmi procent našla přítomnost tohoto radioizotopu, ovšem v množství na hranici měřitelnosti a neohrožující zdraví. Testy se budou ověřovat a opakovat.   

Dekontaminační práce pokračují i v zóně do 20 km od elektrárny. Tam se v říjnu prováděla měření radiační situace pomocí malé bezpilotní helikoptéry. Hlavně v oblastech, které nejsou ze země příliš dobře dostupné. Intenzivní dekontaminační a rekonstrukční práce potřebují také vyřešit ukládání velkého množství radioaktivního odpadu. Proto se vypracovávají plány na budování potřebných úložišť.

 

 

Schodiště v turbínové hale prvního bloku (zdroj TEPCO).

 

Situace v dalších elektrárnách

 

Zatímco doposud se počet pracujících jaderných bloků pouze zmenšoval, na konci října se jeden znovu spustil. Jde však o značně nestandardní situaci. Jednalo se o čtvrtý reaktor elektrárny Genkai. Reaktor se automaticky zastavil 4. října díky procedurální chybě. Po povolení dozorovým orgánem se po měsíční odstávce znovu rozběhl. Ovšem poběží pouze zhruba měsíc, načeš bude odstaven kvůli pravidelné odstávce. V současné době běží pouze deset bloků a jejich počet bude stále klesat. Do konce roku budou odstaveny čtyři a začátkem příštího roku zbytek.

Je stále otevřenou otázkou, kdy se spustí alespoň některý z bloků odstavených k pravidelné kontrole. Některé elektrárny už dokončily stres testy a předložily jejich výsledky. Je však otázkou, do jaké míry uspokojí tyto výsledky místní samosprávy a jestli povolí znovuspuštění reaktorů. Je možné, že by mohl zapůsobit příchod zimy, protože se stále více začne projevovat nedostatek elektřiny. Japonsko díky nedostatku fosilních zdrojů na svém území ve značné míře elektřinou i topí. Připravují se velice striktní úsporná opatření, obyvatelé jsou vyzíváni k tomu, aby se více oblékali doma i v práci a méně topili. Je však otázka, jak zimu se stále ubývajícím počtem zdrojů přečkají. Situace pochopitelně vede ke zvyšování dovozu fosilních paliv. Už v minulých letech bylo Japonsko největším dovozcem uhlí na světě a tato jeho pozice se tak nejspíše bude ještě zvýrazňovat.

I podle posledních průzkumů je stále větší počet Japonců proti jaderné energetice. Odstoupení od jádra chce 70 % dotázaných. Výsledkem je i to, že čtyři samosprávy ze čtyřiceti čtyř, které mají na svém území jadernou elektrárnou, sousedí s ní nebo se v jejich blízkosti počítá se stavbou, deklarativně odmítly peníze, které se pravidelně do těchto regionů posílají jako kompenzace. Chtějí odstoupení od jaderné energetiky.

Na druhé straně se obnovují a i zvyšují dodávky jaderné techniky z Japonska do dalších států. Znovu se třeba rozjela práce na přípravě stavby prvních dvou jaderných bloků ve Vietnamu, který patří k ekonomicky se rozvíjejícím zemím a trpí nedostatkem elektřiny.

 

 

Další místo v turbínové hale prvního bloku (zdroj TEPCO).

 

Závěr

 

V předchozím textu jsem se snažil dokumentovat, že práce na likvidaci následků havárie v jaderné elektrárně Fukušima I úspěšně pokračují a ani zjištění přítomnosti radioaktivních izotopů xenonu není známkou zhoršení či problémů. Jsou dobré předpoklady, aby cíle, jejichž dosažení podmiňuje možný návrat evakuovaných do zakázané zóny budou splněny.

Připomeňme, kde jsou předchozí články série, kde je vysvětlena řada pojmů a skutečností, které se zmiňují v tomto článku: zde, zdezde, zde , zde, zde, zde, zde, zde a zde.

 

Jedno z utěsňovaných míst, tentokrát v turbínové hale druhého bloku (zdroj TEPCO).

 

V Řeži 7. 11. 2011


Zpet