Lze zlepšit české vzdělávání dovozem anglických a
amerických učitelů?
Vladimír Wagner
Je jasné že dobrá
znalost angličtiny je v dnešním světě velmi důležitá a každému mladém prospěje.
Nejsem si však jistý, do jaké míry by zrovna představa a nápad, které
prezentuje Jan Čulík, přispěly
ke zlepšení vzdělanosti v České republice. Připomeňme si je:
„Proč se už dávno neinvestovalo do toho, aby
mladá česká generace dokázala mluvit anglicky stejně jako to umějí mladí
Západoevropané? To by mělo obrovský pozitivní ekonomický dopad. Dalo se toho
docílit systematickou politikou najímání anglických a amerických učitelů a
výukou některých předmětů na středních školách přímo v angličtině - tak, jak se
to dělá např. v Německu.“
Se studenty,
jejichž rodným jazykem angličtina není, se setkávám při přednáškách, které mám
pro studenty programu Erasmus, i při praxích, které absolvují u nás
v ústavu. Někteří umí anglicky velmi dobře a někteří hůře. Občas mají i
docela velké problémy při sledování náročné a velice odborné přednášky
v cizím jazyce. A žádný velký rozdíl mezi znalostmi mladých Západoevropanů
(například z Francie, Španělska či Norska) a Východoevropanů (Ruska,
Polska či Česka) nepozoruji. Pochopitelně mé omezené osobní zkušenosti nejsou
přesná statistická čísla, ale ani výrok Jana Čulíka na nich nestojí..
Ale připusťme,
že opravdu mladí lidé v Česku znají angličtinu hůře než mladí
Západoevropané. Nemyslím si však, že by návrh Jana Čulíka byl cestou ke
zlepšení stavu českého školství a vzdělávání. Jan Čulík nepíše, zda by se praxe
výuky i jiných předmětů anglickými a americkými učiteli měla zavést na všech
středních školách nebo jen na části. Vzhledem k tomu, že si však od tohoto
kroku slibuje obrovský pozitivní ekonomický dopad, tak přinejmenším
předpokládá, že to bude na značné části z nich.
Pak však
narážíme na jeden základní problém. Jen velmi malá skupina lidí se živí jen
díky znalosti cizího jazyka. U většiny není tak podstatná dokonalost jejich
angličtiny, ale to, jestli umí dokonale něco, co i s využitím cizího
jazyka mohou dělat. To znamená, že i při výuce nějakého předmětu
v angličtině je primární získání dokonalé znalosti daného oboru. Pokud by
tak měl anglický či americký učitel učit třeba fyziku či matematiku, tak to
musí být především dobrý fyzikář či matykář. A myslím si, že je každému jasné, jak náročné
a drahé by bylo získání a zaplacení odpovídajícího počtu takových učitelů.
V současnosti mají školy problém zaplatit rodilé mluvčí byť jen pro přímou
výuku angličtiny. Myslím si, že adekvátní zaplacení dobrých českých učitelů
příslušných předmětů a určitého počtu rodilých mluvčích pro podporu výuky
jazyků, tak aby je školy udržely a vytvořily jim dobré podmínky pro jejich
práci, by vyšlo daleko laciněji, než nápad Jana Čulíka. A pro vzdělanost
mládeže v Česku by to mělo daleko větší přínos.
Osobně si
myslím, že zavedení výuky jiných předmětů v angličtině (či jiném světovém
jazyce) má smysl na některých speciálních středních školách, které mají vybrané
studenty. To už existuje v Česku i dnes. Mělo by možná smysl jisté
rozšíření takové praxe na některé další vybrané školy. Mám však obavy, že
v případě širokého uplatnění takové výuky by zlepšení úrovně studentů
v jazykové oblasti nevyvážilo úpadek jejich znalostí v takto
vyučovaných předmětech. Docela rád bych věděl, kolik procent středních škol
v Německu má výuku v jiných předmětech zajištěnu britskými a
americkými učiteli, ale podle mých zkušeností to nebude tak časté, jak se snaží
naznačovat Jan Čulík.
Jiná situace už
je na vysoké škole. Tam je výuka v angličtině oprávněnější a také běžnější.
I když, pokud mám vycházet ze své konkrétní zkušenosti, tak pro studenty
nižších ročníků je přece jen většinou efektivnější přednáška v rodném
jazyce. Vzhledem k tomu, že se při ní poprvé setkávají s velkým
množstvím nových pojmů a odbornými tématy, která jsou velmi náročná sama o
sobě, je lepší, když se mohou soustředit čistě na ně. To je také důvod, proč
třeba já mám takovou přednášku paralelně česky pro české studenty a anglicky
pro studenty programu Erasmus. Ne nepodstatné je také to, že po absolvování
bude velká část studentů pracovat v českém prostředí a je důležité, aby
znali a měli dobře zafixované české odborné termíny a mluvu. Pokud budou
pracovat vědecky, tak by měli umět přednést své vědecké výsledy nejen odborné
(tedy angličtiny znalé) ale i české laické veřejnosti. Pro studenty vyšších
ročníků je situace jiná. S českou i anglickou odbornou terminologií jsou
už seznámení, dokáží se už velice dobře orientovat a většinou literatura
k přednášce už v češtině ani neexistuje, takže stejně studují
z anglicky psaných textů. Často pracují i v mezinárodních skupinách a
diplomku píší v angličtině. V tomto případě tak není problém
přednášet pouze anglicky společně pro studenty české i ty z programu
Erasmus.
V Řeži 29. října 2010
