Pootevření okna do antisvěta.

Jednotlivé stavební komponenty, ze kterých by se skládal antisvět, známe už desetiletí. Antiprotony, pozitrony (antielektrony) a další antičástice jsou produkovány na současných urychlovačích ve světě ve značném množství. Přesto není sestavení byť i nejjednoduššího atomu antihmoty (antivodíku) vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Základním problémem je, že musíme antiprotony a pozitrony, ze kterých se antivodík skládá, nejen vyprodukovat ve značném množství, ale zároveň musí mít dostatečně malou vzájemnou rychlost, aby mohl antiproton pozitron zachytit a udržet.

Hlavně kvůli tomuto problému se husarský kousek produkce antivodíku zdařil až nyní mezinárodní skupině na urychlovači LEAR v evropské laboratoři CERN nedaleko Ženevy. Urychlovač LEAR je specializován právě na výrobu velkého množství pomalých antiprotonů. Byla na něm učiněna řada objevů, týkajících se antičástic. V poslední době třeba produkce a výzkum tak neobvyklých objektů, kdy je v atomu helia zaměněn elektron za antiproton. V závěru loňského roku se pak na tomto urychlovači podařilo získat devět atomů antivodíku. Antiprotony vytvořily při průletu vzácným plynem xenonem pár elektron a positron, kterému předaly část své energie. K tomu dochází jen velmi vzácně a ještě řídší jsou pak případy, kdy je positron následně zachycen antiprotonem a vzniká antivodík. Ten pak během několika miliardtin sekundy proletí vzdálenost deseti metrů a podá nám zprávu o svém zániku zábleskem vznikajícím při jeho anihilaci s normální hmotou.

Další práce, které otvírají okno do antisvěta, budou pokračovat v oblasti zvýšení produkce antivodíku, ale hlavně jeho udržení co nejdelší dobu v magnetickém poli. Tyto výzkumy jsou důležité nejen z hlediska hledání rozdílu mezi hmotou a antihmotou, ale někdy v budoucnu třeba i pro vývoj pohonu mezihvězdných lodí, které dnes známe jen ze SCI-FI.